Čtrnáct dní. Tak rychle se podle pokusu, který cituje konsensus European College of Equine Internal Medicine (ECEIM) z roku 2015, rozvinulo onemocnění dlaždicové sliznice žaludku u všech koní přesunutých z pastviny do stáje, krmených 6 kg jádra denně a zapojených do napodobeného tréninku. Žaludeční vředy koní, souhrnně EGUS, přitom nejsou jedna nemoc. Konsensus navrhl EGUS jako zastřešující pojem pro erozivní a vředová onemocnění žaludku a rozlišuje ESGD, onemocnění dlaždicové sliznice, a EGGD, onemocnění žlázové sliznice. Dlaždicová sliznice podle přehledu z roku 2023 zahrnuje margo plicatus, velké a malé zakřivení a dorzální fundus žaludku. Oba typy se jinak hojí a doporučení k prevenci se liší.

Jak časté jsou žaludeční vředy u sportovních koní?

Čísla z konsensu ECEIM jsou nepříjemně vysoká. ESGD se podle citovaných studií vyskytuje u 17 až 58 % výstavních a sportovních koní a u 37 až 59 % koní pro volný čas; nejméně, 11 %, ho mají koně, kteří téměř nezávodí a pracují doma. U anglických plnokrevníků stoupá výskyt ESGD z 37 % u netrénovaných koní na 80 až 100 % během 2 až 3 měsíců dostihového tréninku.

EGGD je prozkoumané méně a jeho výskyt se podle přehledu z roku 2023 mezi populacemi liší víc. Retrospektivní studie z Velké Británie, kterou cituje konsensus ECEIM, našla EGGD u 54 % ze 191 koní pro volný čas a u 64 % ze 493 sportovních koní, většinou v oblasti pyloru. Přehledový článek z roku 2023 cituje 72 % u kanadských skokových koní. Finská pilotní studie na 83 případech a 34 kontrolách z koní vyšetřených v referenční nemocnici spojila EGGD s plemenem: teplokrevníci měli poměr šancí 13,9 oproti ostatním plemenům. Větší počet ošetřovatelů ukazoval na vyšší riziko jen jako trend, statisticky významný nebyl. U teplokrevných skokových koní jsou rizikem také více dní v práci a aktivní závodění; u vytrvalostních koní se výskyt EGGD během sezony zdvojnásobí.

Praktický krok: sečtěte, kolik dní v týdnu kůň pracuje, kolik lidí s ním zachází a zda aktivně závodí. Právě tyto tři údaje citované studie u EGGD sledovaly.

Jak poznat žaludeční vředy koní a proč příznaky nestačí?

Konsensus ECEIM vyjmenovává příznaky, které se s vředy spojují: snížená chuť k žrádlu nebo vybíravost, horší tělesná kondice a hubnutí, chronický průjem, horší srst, skřípání zuby, změny chování včetně agresivity nebo nervozity, akutní nebo opakovaná kolika a horší výkon. V jedné studii mělo žaludeční vředy 83 % koní s opakovanou kolikou, kolika se ale dala vředům přičíst jen u 28 % z nich, protože ustoupila po léčbě tlumící kyselost. Zároveň platí, že mnoho koní s EGUS žádné příznaky neukazuje; konsensus pro ně používá výraz tichá, neklinická ulcerace.

Proto ECEIM výslovně nepodporuje diagnózu podle „typických“ příznaků a doporučuje vředy potvrdit gastroskopií. Spolehlivý krevní marker zatím není k dispozici a nález vředů nesouvisí ani s albuminem nebo hemoglobinem v trusu. Na reakci při utahování podbřišníku nespoléhejte: podle přehledu z roku 2023 studie vztah mezi chováním při podbřišníku a ESGD ani EGGD neprokázaly. Zahájení léčby bez předchozí gastroskopie konsensus nedoporučuje, protože je důležité rozlišit ESGD od EGGD; ty se hojí různě.

Dva týdny si zapisujte, jak kůň žere seno a jádro, jestli nechává zbytky a jak pracuje. Zápis vezměte k veterináři. Nenahradí vyšetření, ale zkrátí cestu k němu.

Co ukáže gastroskopie a proč se dělá dvakrát?

Gastroskopie je podle ECEIM jediná spolehlivá metoda, jak vředy u živého koně prokázat. Přehled z roku 2023 ale upozorňuje, že o klinickém významu nálezu nemá rozhodovat gastroskopie sama; vedle ní se mají vážit potíže, které hlásí majitel nebo trenér, klinické příznaky a odpověď na léčbu. Při vyšetření je nutné prohlédnout celý žaludek včetně pyloru a začátku dvanáctníku, protože léze v těchto místech se snadno přehlédnou. Mezi ESGD a EGGD přitom není žádný vztah: přítomnost jednoho neříká nic o přítomnosti druhého. ESGD se podle doporučení ECEIM hodnotí stupnicí 0 až 4 podle Equine Gastric Ulcer Council. Stupňování EGGD konsensus z roku 2015 nedoporučoval, dokud nebude lépe definováno. Studie z let 2021 a 2022 podle přehledu z roku 2023 ukázaly, že se hodnotitelé při popisu EGGD značně rozcházejí.

Léčba patří veterináři. Konsensus uvádí jako lék volby omeprazol; dávku, formu i délku podání určuje veterinář podle nálezu. Podle starší studie, kterou konsensus cituje, se ESGD, pokud se hojí, obvykle zahojí do 21 dní; v 28denním období se zahojí nanejvýš zhruba 70 až 80 % lézí ESGD. U EGGD se ve sledovaných studiích za 28 až 35 dní léčby zahojilo jen 25 % lézí oproti 78 % u ESGD. Proto ECEIM doporučuje kontrolní gastroskopii před ukončením léčby. Podle studie u dostihových plnokrevníků, kterou cituje přehled z roku 2023, se výskyt ESGD může vrátit na úroveň před léčbou už za 3 dny po vysazení omeprazolu.

Praktický krok: po gastroskopii se zeptejte, zda byl prohlédnut pylorus a zda byly ESGD a EGGD zaznamenány zvlášť. Kontrolní gastroskopii naplánujte dřív, než léčba skončí.

Jak krmením a režimem vředům předcházet?

Doporučení konsensu ke krmení vycházejí hlavně z rizikových faktorů ESGD; výbor sám uvádí, že silné důkazy pro některá z nich chybějí a že jde o jeho výklad literatury a názor na nejlepší praxi. Pro EGGD je důkazů o roli krmení málo. Konsensus ECEIM považuje za ideál nepřetržitý přístup na kvalitní pastvinu, i když důkazy pro to jsou rozporné; vhodnou náhradou může být seno ad libitum nebo aspoň ve 4 až 6 dávkách denně, nejméně 1,5 kg sušiny na 100 kg hmotnosti koně za den. Sláma jako jediné objemné krmivo pravděpodobnost ESGD zvyšuje; podle konsensu by jediným objemným krmivem být neměla, bezpečně ji lze do dávky zařadit v množství pod 0,25 kg sušiny na 100 kg hmotnosti. Pauza mezi dávkami objemu delší než 6 hodin pravděpodobnost ESGD zvyšuje.

U jádra konsensus doporučuje nepřekračovat 2 g škrobu na kilogram hmotnosti za den a 1 g na kilogram v jedné dávce; překročení 2 g denně je spojeno se zhruba dvojnásobnou pravděpodobností ESGD stupně 2 a vyššího. Mezi dvěma dávkami jádra mají být podle konsensu aspoň 6 hodin. Voda má být k dispozici nepřetržitě: koně bez vody ve výběhu mají více než 2,5krát vyšší pravděpodobnost EGUS stupně 2 a vyššího. Elektrolyty smíchané s krmivem konsensus považuje za bezpečné.

Kyselý obsah žaludku se při chodech rychlejších než krok tlačí nahoru na dlaždicovou sliznici. Přehled z roku 2023 pro prevenci ESGD uvádí krmení chutného sena před prací, přičemž už 300 g má podle všeho výrazný pufrovací účinek, a omezení součtu práce v klusu a rychleji na průměr pod 40 minut denně. U EGGD délka práce roli nehraje, rizikem je počet pracovních dní v týdnu; autoři přehledu doporučují koním náchylným k EGGD nejméně dva, ideálně tři celé dny volna týdně, méně lidí u koně a společné ustájení s jinými koňmi. Pro EGGD jinak podle téhož přehledu existuje jen málo důkazů pro konkrétní prevenci, doporučení vycházejí z rizikových faktorů.

Napište si týden koně na papír: časy krmení, nejdelší pauzu bez objemu, velikost dávek jádra, vodu ve výběhu, dny volna a počet lidí, kteří ho sedlají. Každá odchylka od doporučení je jedna konkrétní změna.

Když kůň hubne, vybírá v jádru nebo ztratil chuť do práce, volejte nejdřív veterináře; zda a kdy udělat gastroskopii, rozhodne on. Mezitím si projděte krmnou dávku, pauzy mezi objemem, vodu ve výběhu a dny volna. Zapisujte si, jak kůň ráno přijímá seno a jádro. Právě ranní rutina nám ukazuje, co je pro konkrétního koně normální. A když se kůň léčí, kontrolní gastroskopii před ukončením léčby neodkládejte.

Na co se ptáte nejčastěji?

Mají starší koně žaludeční vředy častěji než mladší? Podle studií citovaných v konsensu ECEIM spíš ne. Britská retrospektivní studie na 684 sportovních koních a koních pro volný čas nenašla vliv věku na výskyt ESGD ani EGGD. Velká studie u amerických klusáků nenašla souvislost věku s výskytem ESGD, s vyšším věkem ale souvisela horší závažnost vředů. Podle konsensu to naznačuje, že jiné faktory, například intenzita nebo délka práce, převažují nad případným vlivem věku.

Souvisí klkání se žaludečními vředy u koní? Podle konsensu ECEIM klkání souvisí s ESGD, mechanismus ale není jasný. Přehled z roku 2023 zmiňuje dvě navržená vysvětlení: koně s ESGD projevují stereotypie včetně klkání až v důsledku nemoci, nebo klkání podobně jako práce prodlužuje působení kyseliny na dlaždicovou sliznici. Vředy i u klkajícího koně potvrzuje gastroskopie.

Chrání koně před žaludečními vředy výběh s dalšími koňmi? Důkazy jsou podle konsensu ECEIM rozporné. V jedné studii dostihových plnokrevníků v tréninku měli koně s aspoň nějakým výběhem nižší riziko ESGD, a ještě nižší, když chodili ven s dalšími koňmi. Jiná studie u dostihových plnokrevníků žádný vliv kvality pastviny ani času na ní nenašla.