Třiadvacet koní ze třiadvaceti se za 14 dní naučilo dotykem symbolu říct, zda chtějí mít deku, nebo ne. Autoři studie Mejdell a kol. z roku 2016 je pak testovali za různého počasí a volba koní nebyla náhodná: v pěkném počasí zůstávali koně bez deky, v mokru, větru a chladu si deku zvolili. Preference koně se tak dá ve výzkumu měřit, ne jen odhadovat, a autoři metodu podávají jako nový nástroj pro studium preferencí koní. U deky a stříhání koně v zimě se přitom věda a praxe rozcházejí: s tím, že deka prodlužuje zotavení po zátěži, souhlasila ve švédsko-norském dotazníku jen asi polovina respondentů.

Co koně v pokusu s dekou doopravdy řekli?

Koně se symboly učili 10 až 15 minut denně podle programu o deseti krocích. Volnou volbu mezi symboly dostali v průměru 11. den výcviku a hranici pro zvládnutí úkolu stanovili autoři na 14. den. Koně teplokrevného typu potřebovali k dosažení kritéria méně dní než chladnokrevní. Rozdíl podle počasí byl statisticky průkazný (χ² = 36,67; P < 0,005). Autoři z toho usuzují, že koně chápali, co jejich volba znamená pro jejich tepelné pohodlí.

Omezení je zřejmé: šlo o 23 koní různého věku a plemen. Souhrn studie popisuje počasí jen slovně (pěkné, nebo mokré, větrné a chladné) a teplotní hranici ve stupních neuvádí. Než příště sáhnete po dece, podívejte se proto, zda je mokro a fouká, ne jen kolik ukazuje teploměr.

Kdy kůň sám vyhledá přístřešek?

Studie Jørgensen a kol. (Equine Veterinary Journal, 2016) dala 22 dospělým koním volný výběr mezi pobytem venku, vyhřívaným a nevyhřívaným přístřeškem. Podíl pozorování venku se pohyboval od 52 % ve dnech s mírnou teplotou, větrem a deštěm po 88 % ve dnech pod 0 °C bez srážek. Přístřešky koně vyhledávali nejvíc za srážek. Malí teplokrevní koně byli venku méně (34 % pozorování) než malí chladnokrevní (80 %).

Se srstí to souvisí: koně s těžším vzorkem srsti byli venku častěji (ρ = 0,23; P = 0,004). Využití přístřešku ovlivnila i kategorie plemene a s jeho výběrem souvisela tělesná kondice. Jiná studie (Journal of Thermal Biology, 2020) měřila infračervenou termografií povrchovou teplotu 21 dospělých koní. Teplokrevní měli lehčí vzorek srsti a kratší chlupy než chladnokrevní a koně s těžším vzorkem srsti měli nižší povrchovou teplotu. Autoři připomínají, že stříhání a deka snižují schopnost koně regulovat odvod tepla, a upozorňují na individuální rozdíly v srsti a kondici i u koní podobného plemene.

Pro stáj z toho plyne praktická věc: u koně, který zůstává venku, sledujte, jak se chová v dešti a ve větru, a nabídněte mu přístřešek. Rozhodnutí o dece pak stojí na pozorování konkrétního koně, nejen na plemeni nebo kalendáři.

Jak moc deka koně zahřeje a co to dokazuje?

Hammer a Gunkelman (Journal of Equine Veterinary Science, 2020) měřili povrchovou teplotu bederní krajiny u čtyř dospělých koní typu stock horse při průměrné teplotě −23 °C a pocitové teplotě ve větru −32 °C. Porovnávali tři deky podle hmotnosti výplně (0 g, 200 g a 400 g) a kontrolu bez deky. Po hodině venku koně převedli do stáje s 15 °C a bedra hned nasnímali termokamerou. Bedra bez deky měla 22,3 °C, s dekou bez výplně 26,8 °C, s 200 g výplně 30,3 °C a se 400 g výplně 31,5 °C.

S dekami s 200 g a 400 g výplně byla bedra proti kontrole průkazně teplejší, u deky bez výplně šlo jen o trend. Autoři uzavírají, že deka může v chladu zvýšit povrchovou teplotu beder a míra závisí na její hmotnosti. Měřili ale povrch u čtyř koní, ne to, zda kůň deku potřebuje nebo zda se v ní cítí lépe. Při výběru deky proto berte teplotu povrchu jako údaj o tom, jak deka hřeje, ne jako důkaz potřeby.

Kdy majitelé koně dekují?

Hartmann a kol. (Journal of Animal Science, 2017) rozeslali online dotazník přes jezdecké organizace a sociální sítě a získali data od 4 122 švédských a 2 075 norských respondentů. Deku při pobytu venku používalo 91 % švédských a 84 % norských respondentů. Respondenti s teplokrevnými jezdeckými koňmi dekovali téměř všichni (97 % ve Švédsku a 96 % v Norsku), majitelé islandských a chladnokrevných jezdeckých koní deku používali významně méně. Deky se používaly hlavně za deště, chladu a větru a při teplotách 10 °C a níže. Je to ale zvyk respondentů, ne práh změřený u koní.

V severoamerickém dotazníku (DeBoer a kol., 2022) dokončilo odpovědi 1 450 respondentů a 54 % z nich dekovalo v zimě většinu svých koní. Nejčastějším důvodem k dekování byly srážky (78 %); polovina z těch, kdo většinu koní nedekovali, uvedla jako hlavní důvod přístup k přístřešku (50 %).

Místo převzatého zvyku si zapište vlastní pravidlo a držte se ho celou zimu. Například u nestříhaného koně s přístřeškem: deka při mokru a větru, bez deky za suchého počasí a každý večer kontrola rukou pod dekou.

Stříhání koně v zimě: co ukazují studie?

Podle Hartmanna a kol. stříhalo srst 67 % švédských a 35 % norských respondentů, nejčastěji majitelé teplokrevných koní a koní využívaných hlavně pro drezuru a soutěže. Německý online dotazník (Steinhoff-Wagner, 2019) dokončilo 373 lidí. Stříhaní koně v něm sloužili převážně jako sportovní (68 %); 88 % z nich se stříhalo bezprostředně před zimou nebo během ní, 7 % celoročně. Nejčastější byly střihy typu hunter a blanket, oba bez stříhání hlavy (po 23 %).

Jsou to údaje z dotazníků, ne měření. Studie dodává, že pro doporučení k welfare stříhaných koní je potřeba dotazníky doplnit pozorováním v terénu.

Kdo plánuje stříhání, může se řídit tím, podle čeho termín určovali respondenti německého dotazníku: délka srsti (52 %), množství potu (47 %) a doba schnutí (47 %). Zapište si je u svého koně několik týdnů předem a rovnou počítejte s dekou: více než 90 % stříhaných koní z dotazníku nosilo deku ve dne i v noci.

Jak je to s potem a schnutím po práci?

Hartmann a kol. odkazují na vědecké výsledky, podle kterých se s dekou prodlužuje zotavení po zátěži a stříhaní koně mají větší schopnost odvádět teplo. To, že s oběma zjištěními souhlasila jen asi polovina respondentů, autoři vykládají tak, že informace opřené o důkazy se do praxe zatím široce nedostaly. Jako téma pro další výzkum výslovně jmenují vliv deky na zpocené koně vypuštěné ven po intenzivní zátěži.

Sledujte proto, za jak dlouho kůň po práci schne, a když se doba protahuje nebo srst pod dekou zůstává vlhká, zeptejte se veterináře.

Co s tím udělat?

Začněte u koně, ne u teploměru. Ráno ho projděte rukou po krku, plecích a bedrech, zjistěte, zda je srst pod dekou suchá, a všimněte si, zda se v dešti a větru schovává. Pokud zvažujete stříhání, počítejte předem s dekou a s tím, jak budete koně po práci sušit.

Přes zimu si veďte krátký zápis: počasí, deka ano nebo ne, stav srsti ráno a doba schnutí po práci. Když se kůň třese, nechce žrát nebo schne nápadně dlouho, zavolejte veterináře. Právě ranní rutina nám ukazuje, co je pro konkrétního koně normální.

Na co se ptáte nejčastěji?

Při jaké teplotě dát koni deku? Pevný práh ve stupních citované studie neurčují; koně v nich reagovali na počasí jako celek. V pokusu Mejdell a kol. si deku volili za mokra, větru a chladu a ve studii s 22 koňmi se při změně počasí na mokré a větrné přesouvali z nevyhřívaného oddílu přístřešku do vyhřívaného. Švédští a norští respondenti dekovali hlavně při 10 °C a níže; je to ale zvyk majitelů, ne práh změřený u koní.

Třese se kůň v zimě nejvíc za mrazu? Ve studii s 22 koňmi pozorovali třes jen při mírných teplotách a za deště či plískanice. Třes tedy hlídejte hlavně v mokrém počasí, a když se kůň třese, zaveďte ho do sucha a poraďte se s veterinářem.

Zkrátí deka koni zimní srst? V randomizovaném pokusu se 16 dospělými koňmi měli koně s dekou v lednu na krku srst dlouhou 43 mm a koně bez deky 58 mm, v únoru 35 a 47 mm. Autoři z toho vyvozují, že deka délku srsti změnit může, ale srst v průběhu zimy roste podle podobného vzorce s dekou i bez ní.