Padesát osm studií od roku 2000 měřilo účinnost benzimidazolů proti strongylidům koní a rezistenci našla každá z nich. Benzimidazoly jsou jednou ze tří tříd odčervovacích léčiv, malí strongylidi nejběžnějšími hlísticemi trávicího traktu koní. U pyrimidinů rezistenci našlo 34 studií z 37, u makrocyklických laktonů 13 z 57. Tak to shrnuje přehled Nielsena z roku 2022. Tři třídy léčiv a žádná nová za 40 let. Selektivní odčervení koní podle koprologie, tedy podle počtu vajíček v trusu (FEC), je cesta, kterou popisuje toolkit BEVA i přehled Matthewsové z roku 2014: léčbu cílit na koně s vysokým vylučováním vajíček. Místo data v kalendáři rozhoduje výsledek z laboratoře.
Proč odčervení podle kalendáře přestalo fungovat?
Od 60. let se tlumení hlístic u koní řídilo intervalovými programy: anthelmintikum se podávalo v rozestupech odvozených od doby, za kterou se po léčbě znovu objeví vajíčka strongylidů. Přehled Matthewsové z roku 2014 uvádí, že to podstatně snížilo klinická onemocnění, zejména ta spojená s velkými strongylidy, ale vysoká frekvence léčby vytvořila silný selekční tlak na rezistenci, hlavně u malých strongylidů. Makrocyklické laktony, nejnovější ze tří tříd, přišly na trh začátkem 80. let s ivermektinem; od té doby nebyla pro koně zavedena žádná třída s novým mechanismem účinku a podle Nielsena se žádná ani v dohledné době nečeká.
Podle dostupných dat navíc rezistence přetrvává mnoho let. Nielsen cituje populaci malých strongylidů s doloženou rezistencí na benzimidazoly, kterou nechali 22 let bez léčby; když účinnost znovu ověřili, rezistence trvala. Zkracuje se i doba, než se po léčbě v trusu znovu objeví vajíčka: v 90. letech to po ivermektinu bylo 8 až 10 týdnů a po moxidektinu 12 až 16 týdnů, studie po roce 2000 naměřily u obou 5 týdnů. Zda jde o rezistenci, nebo jiné vlastnosti parazitů, podle Nielsena zatím jasné není.
Praktický krok: vypište si, čím a kdy byl kůň za poslední tři roky odčerven. Léčba v pravidelných intervalech bez vyšetření trusu je intervalový program, který podle Matthewsové vytvořil silný selekční tlak na rezistenci.
Jak funguje selektivní odčervení koní podle koprologie?
Koprologie je vyšetření trusu na vajíčka parazitů. Podle Matthewsové se má vzorek odebrat co nejčerstvější, nejpozději do 12 hodin, a uložit do lednice; z hromádky se odebírá z několika míst, protože vajíčka v trusu nejsou rozložena rovnoměrně. Výsledek se udává ve vajíčkách na gram trusu (EPG).
Běžně se cituje, že 20 % koní vylučuje 80 % vajíček do prostředí; podle Matthewsové je v dobře vedených populacích ten podíl ještě nižší. Selektivní program proto léčí koně s vysokým vylučováním, například nad 200 vajíček na gram, a ostatní nechává bez léčby. BEVA pro dospělé koně bez klinických příznaků uvádí práh léčby často mezi 200 a 500 EPG, v prostředí s nízkým až středním rizikem horní hranici 500; práh se určuje podle věku a typu koně, rizika nemoci ve skupině a managementu. Cílem je podle BEVA omezit vylučování vajíček, předejít nemoci a zpomalit rezistenci, ne vyhubit všechny červy. Tam, kde se cílené programy zavedly, podle Matthewsové výrazně klesla spotřeba anthelmintik. Zároveň upozorňuje, že na farmách s několik let snižovanou intenzitou léčby jedna studie popsala zdánlivý nárůst výskytu Strongylus vulgaris, parazita, který může vyvolat těžkou koliku, a že k doložení přínosu je potřeba další výzkum.
Koprologie má i slepou skvrnu: nevidí infekci před začátkem vylučování vajíček. Larvy malých strongylidů se v mírném pásmu severní polokoule zapouzdřují ve střevní stěně hlavně na podzim a v zimě a mohou tvořit až 90 % celkové zátěže; když se jich uvolní velké množství najednou, může vzniknout smrtelná larvální cyathostominóza. Proto se podle Matthewsové v cílených programech doporučuje v určitou roční dobu léčba larvicidním přípravkem. U dospělých koní je larvální cyathostominóza podle BEVA vzácná a rutinní larvicidní léčba se nedoporučuje u koní s opakovaně nízkými počty vajíček a nízkým rizikem; rozhodnutí patří veterináři, který vede roční program a jednou ročně ověřuje účinnost testem redukce počtu vajíček (FECRT).
Praktický krok: vzorky od celé skupiny spolu pasených koní odeberte ve stejný den a pošlete společně; podle BEVA je otestovat jednoho lepší než nikoho, otestovat skupinu nejlepší.
Jak se u koně testuje tasemnice?
Tasemnici má podle BEVA přibližně 50 % koní, takže téměř polovina koní tasemnici nemá; test před léčbou pomůže určit, kdo léčbu nepotřebuje. Vyšetřuje se krevním nebo slinným testem ELISA na protilátky, který ukazuje expozici, ne nutně současnou infekci. Protilátky přetrvávají zhruba 3 až 6 měsíců a mohou odrážet dřívější infekci. Jako výchozí strategii pro dospělé koně v dobře vedeném prostředí BEVA uvádí test na tasemnici jednou ročně, podle rizika ho lze upravit; největší hodnotu má, když se testuje celá skupina spolu pasených koní najednou.
Test na tasemnici spojte s koprologií do jedné návštěvy veterináře.
Čím se liší hříbata a mladí koně?
Koně mladší 5 let jsou podle BEVA nejvíc ohroženi onemocněním z vnitřních parazitů: mají nižší imunitu a častěji vylučují vysoké počty vajíček. U mladých koní do 18 měsíců věku se podle BEVA někdy používá strategické odčervení ke snížení rizika onemocnění; kde to jde, a zejména po 18. měsíci, má i u nich rozhodovat diagnostika.
U hříbat a odstávčat do 12 měsíců je podle BEVA významnou příčinou onemocnění škrkavka Parascaris equorum; podle Matthewsové vyvolává dýchací i střevní příznaky. Hříbata podle Nielsena obvykle vylučují vajíčka škrkavek mezi 3. a 6. měsícem věku; BEVA doporučuje koprologii na vajíčka škrkavek od 3 měsíců věku. Podle přehledu Nielsena je rezistence škrkavek na makrocyklické laktony rozšířená po celém světě: doložilo ji všech 29 studií, které ji hodnotily. Slinný test na tasemnici se u hříbat před odstavem nepoužívá, protože mateřské protilátky mohou výsledek zkreslit; malá hříbata podle BEVA léčbu proti tasemnici obvykle nepotřebují. Zda, čím a kdy hříbě ošetřit, určuje veterinář.
Pro mladé koně od 1 do 5 let BEVA uvádí koprologii každé 2 až 3 měsíce po dobu pastvy, test ELISA na tasemnici obvykle na jaře a na podzim a larvicidní léčbu v pozdním podzimu nebo v zimě, protože tato skupina je larvální cyathostominózou ohrožena nejvíc.
Při koupi mladého koně si vyžádejte historii koprologií a odčervení. Toolkit BEVA v tabulce rizik popisuje vysokou úroveň karantény: výsledky koprologie nového koně, které déle než 12 měsíců před příchodem ukazují nízké vylučování, a před společnou pastvou test redukce počtu vajíček nebo koprologii dva týdny po léčbě; postup určí veterinář.
Co dělat na pastvině?
Matthewsová cituje studii Herda z roku 1986, podle které samotný sběr trusu dvakrát týdně snížil množství larev strongylidů na pastvině účinněji než anthelmintika. Studie ale proběhla ještě před širokým použitím moxidektinu. Trus je podle Matthewsové potřeba sbírat aspoň tak často, aby se v něm nestihly vyvinout infekční larvy; v teplých mírných podmínkách to trvá přibližně dva týdny, v tropech a subtropech to může být rychlejší. Střídavá pastva s přežvýkavci podle téže práce časem snižuje kontaminaci strongylidy; je ale potřeba sledovat parazity přenosné mezi ovcemi a koňmi, zejména motolici jaterní. I toolkit BEVA uvádí, že pastva s přežvýkavci riziko motolice zvyšuje. Kvantitativních důkazů je podle Matthewsové zatím málo. BEVA k tomu přidává nižší hustotu koní na pastvině, odpočinek pastvin, střídání pastvy a doporučení pastviny nevláčet. Po léčbě ivermektinem nebo moxidektinem doporučuje týden sbírat trus a zabránit splachu do vodních toků.
Na sběr trusu si určete dva pevné dny v týdnu a veďte společný záznam testů a léčby celého stáda.
Základem je roční program vedený diagnostikou, který domluvíte s veterinářem a jak ho popisuje BEVA: koprologie celé skupiny v době pastvy, test na tasemnici u dospělých koní obvykle jednou ročně, u mladých koní podle doporučení veterináře, jednou ročně test redukce počtu vajíček, rozhodnutí o larvicidní léčbě podle věku a rizika. Každou léčbu zapište s datem a názvem přípravku.
Na co se ptáte nejčastěji?
Znamená nízký výsledek koprologie, že kůň nemá červy? Ne. Podle toolkitu BEVA počet vajíček ukazuje, kolik jich kůň vylučuje a jak může kontaminovat pastvinu, ne kolik červů v sobě má ani jak velké je riziko nemoci. Spolehlivě neodhalí ani roupy a jiné vnitřní parazity.
Platí stejný postup i pro osly a mezky? Ne zcela. Podle toolkitu BEVA je u oslů a kříženců jediným spolehlivým testem koprologie včetně sedimentačního vyšetření a trus všech těchto zvířat v chovu doporučuje vyšetřit 3 až 4krát ročně, včetně kontroly na plicnivky a motolici jaterní. Program sestaví veterinář.
Jak zjistit, jestli odčervovací přípravek u koně zabral? Testem redukce počtu vajíček (FECRT): podle toolkitu BEVA se druhá koprologie dělá 10 až 14 dní po léčbě a rezistenci spolehlivěji odhalí skupina aspoň 6 koní, kde to jde. Po ivermektinu nebo moxidektinu BEVA doporučuje ještě kontrolu 6 týdnů po odčervení, i když test rezistenci neukázal. Test plánuje a vyhodnocuje veterinář.
