Šest valachů, 22 hodin, přibližně 1 400 km. Když tuto cestu absolvovali s krátkým uvázáním, měli po návratu v průdušnici více než stokrát více bakterií než před ní. Když stejní koně jeli s dlouhým uvázáním, počet bakterií nevzrostl. Tak dopadla randomizovaná studie z časopisu Frontiers in Veterinary Science a pro přepravu koně z ní plyne praktická otázka: zda kůň může během cesty sklonit hlavu.

Délku cesty, přestávky a napájení upravuje nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností. Jeho časové limity ale nedopadají na všechny koně stejně. Rozhoduje, zda je kůň evidovaným koňovitým.

Co ukázala přeprava šesti koní na 22 hodin?

Autoři převáželi šest zdravých anglických plnokrevníků. Všichni byli valaši s mediánem věku 5,5 roku a každý měl za sebou nejméně tři cesty. Studie měla randomizované křížové uspořádání: při každé ze dvou jízd jeli tři koně s krátkým a tři s dlouhým uvázáním, při druhé jízdě se skupiny prohodily a mezi jízdami uplynuly čtyři týdny. Každý kůň stál v samostatném stání. Krátké uvázání měřilo 50 cm a nedovolilo koni sklonit hlavu pod úroveň kohoutku. Dlouhé měřilo 95 cm a kůň mohl hlavu spustit tak, že měl nos ve výšce zápěstního kloubu. Okružní trasa měřila přibližně 1 400 km a trvala 22 hodin.

Vzorky výplachu průdušnice odebrali před cestou a hned po návratu. S krátkým uvázáním vzrostl celkový počet bakterií z 3,84 na 6,01 log10 CFU/ml, tedy více než stokrát. S dlouhým uvázáním to bylo 4,31 před cestou a 4,47 po ní, tedy bez nárůstu. Dva koně ze skupiny s krátkým uvázáním po vyložení často kašlali a jeden z nich měl rektální teplotu 38,5 °C. Oba se zotavili následující den bez léčby. Žádný kůň s dlouhým uvázáním neměl při vykládce klinické příznaky onemocnění dýchacích cest.

Kamera snímala koně v prvních a posledních čtyřech hodinách cesty a autoři z toho vyhodnotili celkem 120 minut. Koně s krátkým uvázáním měli hlavu nahoře po celou sledovanou dobu. Koně s dlouhým uvázáním ji měli v průměru 60,2 minuty dole, tedy zhruba polovinu sledovaného času, a seno žrali v průměru 47,5 minuty se skloněnou hlavou a 12,8 minuty se zdviženou. Autoři z toho vyvozují, že poloha hlavy je pro čistotu dýchacích cest a stres pravděpodobně důležitější než délka cesty.

Studie má podle autorů omezení, především malý počet koní. Aby šlo výsledky vztáhnout na koně obecně, je podle nich potřeba další výzkum u jiných plemen, klisen a hřebců, u širšího věkového rozpětí a u koní s různou zkušeností s cestováním. Šest valachů tedy neříká, co se stane u každého koně. Dobře ale ukazuje, na co se přepravce ptát: jak nízko může kůň v jeho stání sklonit hlavu a v jaké výšce visí seno.

Pije kůň při zastávkách na cestě?

Ve studii koním nabízel ošetřovatel vodu z kbelíku každé čtyři hodiny, pět minut na koně, a to během povinné třicetiminutové přestávky řidičů. Koně se při zastávkách nevykládali. Žádný kůň při zastávkách na žádné z obou cest nevypil měřitelné množství vody. Kolik vody, sena a jádra koně přijali za celou cestu, autoři nezaznamenali. Hmotnost po přepravě klesla v obou skupinách, o 25,0 ± 6,7 kg s dlouhým a o 26,0 ± 4,3 kg s krátkým uvázáním. Úbytek přibližně 5 % hmotnosti podle autorů pravděpodobně souvisí s tím, že koně nabízenou vodu odmítali.

Nařízení 1/2005 v příloze I, kapitole III, bodě 2.7 stanoví, že zvířata musí během přepravy dostat ve vhodných intervalech vodu a krmivo a musí mít možnost odpočinku podle druhu a věku, zejména podle kapitoly V. Není-li stanoveno jinak, musí být savci nakrmeni nejméně každých 24 hodin a napojeni nejméně každých 12 hodin. Pro domácí koňovité jiné než evidované, převážené silničním vozidlem, které splňuje doplňkové požadavky kapitoly VI, stanoví kapitola V v bodě 1.4 písm. c) napájení každých osm hodin a krmení v případě potřeby.

Domluvte s přepravcem předem, kdy bude zastavovat a kdo koni vodu nabídne. U každé zastávky si zapište čas, zda kůň pil a jak se choval. Pokud máte možnost, koně před cestou a po ní zvažte na váze. Když kůň po příjezdu nepije nebo nežere, takový zápis pomůže veterináři rychle pochopit, co se na cestě dělo.

Co o délce přepravy koně říká nařízení 1/2005?

Nařízení se podle čl. 1 odst. 5 nevztahuje na přepravu zvířat, která se neuskutečňuje v souvislosti s hospodářskou činností, ani na přepravu přímo k veterinárnímu lékaři nebo na veterinární kliniku a zpět podle jeho pokynů. Kde se uplatní, platí podle čl. 3 základ: nikdo nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení. Dlouhotrvající cestou je podle čl. 2 písm. m) cesta delší než osm hodin, počítáno od okamžiku pohybu prvního zvířete zásilky.

Časové limity jsou v příloze I, kapitole V. Vztahují se na domácí koňovité jiné než evidované, vyjma letecké přepravy, a jejich cesta smí trvat nejvýše osm hodin. Ve vozidle, které splňuje doplňkové požadavky kapitoly VI, je lze přepravovat nejvýše 24 hodin. V zájmu zvířat lze tuto dobu prodloužit o dvě hodiny, zejména s ohledem na blízkost místa určení.

Na evidované koňovité se tyto limity podle bodu 1.1 nevztahují. Co je evidovaný koňovitý, vymezuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/963; podle jeho bodu odůvodnění 45 je pojem z nařízení 1/2005 synonymem evidovaného koňovitého podle nařízení 2021/963. Nařízení 2021/963 za evidovaného koňovitého považuje čistokrevné plemenné zvíře zapsané nebo způsobilé k zápisu do hlavního oddílu plemenné knihy založené uznaným plemenářským spolkem. Evidovaným koňovitým je podle něj také kůň evidovaný u mezinárodního sdružení nebo organizace, přímo nebo přes jejich národní federace, které zodpovídají za soutěžní nebo dostihové koně.

Odůvodnění nařízení 1/2005 uvádí, že evidovaní koňovití jsou často přepravováni pro neobchodní účely. S ohledem na povahu takové přepravy se podle něj jeví vhodné odchýlit se od některých ustanovení, když jedou k soutěži, dostihům, kulturním událostem nebo k chovu. Tuto odchylku ale nepovažuje za vhodnou u koňovitých přepravovaných přímo nebo nepřímo přes trh nebo středisko svodu zvířat do jatek za účelem porážky. Zda váš kůň definici evidovaného koňovitého splňuje, ověřte podle jeho průkazu u plemenné knihy nebo organizace, u které je evidovaný. S přepravcem si pak předem ujasněte, podle kterých pravidel cestu plánuje a jak dlouho potrvá.

Jak připravit přepravu koně, aby mohl sklonit hlavu?

Pro uvázání má nařízení vlastní pravidlo v příloze I, kapitole III, bodě 1.11, které podle bodu 2.5 platí obdobně i pro dopravní prostředek. Pokud musí být zvířata přivázána, musí provazy nebo jiné prostředky upevnění v případě potřeby umožnit, aby si zvíře lehlo, nakrmilo se a napojilo. Zároveň musí bránit riziku uškrcení nebo poranění a zvíře musí jít rychle uvolnit.

Postup pro majitele z toho plyne jednoduchý. Nejdřív odhadněte, jak dlouho cesta potrvá; nad osm hodin od pohybu prvního zvířete zásilky jde o dlouhotrvající cestu. Přepravce se zeptejte, jakou délku uvázání v daném stání použije, v jaké výšce visí seno a kdy budou zastávky s nabídkou vody. Po vyložení poslouchejte, zda kůň nekašle, a změřte mu teplotu. Pokud se objeví kašel nebo zvýšená teplota, volejte veterináře. Před závody nechte koni po příjezdu čas na zotavení a nezačínejte hned zátěží.

Na co se ptáte nejčastěji?

Od kolika měsíců smí hříbě na dlouhou cestu? Nařízení 1/2005 v příloze I, kapitole VI, bodě 1.9 povoluje dlouhotrvající cesty domácích koňovitých, tedy cesty delší než osm hodin, jen tehdy, když jsou zvířata starší čtyř měsíců. Výjimkou jsou evidovaní koňovití a zvířata doprovázená matkou. Dlouhotrvající cesty nezkrocených koňů povolené nejsou. Na dlouhotrvající cestě se koňovití přepravují v jednotlivých stáních, s výjimkou klisny cestující se svými hříbaty.

Musí mít kůň při přepravě ohlávku? Podle přílohy I, kapitoly III, bodu 1.11 nařízení 1/2005 musí mít domácí koňovití starší osmi měsíců během přepravy ohlávku. Výjimkou jsou nezkrocení koně. Ohlávku i vodítka zkontrolujte před nakládkou, aby šel kůň v případě potřeby rychle uvolnit.

Co když cesta koně trvá déle než 24 hodin? U domácích koňovitých jiných než evidovaných musí být podle přílohy I, kapitoly V, bodu 1.5 nařízení 1/2005 zvířata po uplynutí stanovené doby cesty vyložena, nakrmena, napojena a odpočívat nejméně 24 hodin, než cesta pokračuje. Na evidované koňovité se tyto limity podle bodu 1.1 nevztahují. Kolik času dát koni po příjezdu před startem, domluvte s trenérem a veterinářem.