Zeď vysoká 1,70 až 1,80 m. Tak vysoko stojí podle pravidel FEI zeď nebo kolmá překážka v soutěži Puissance už v úvodním kole a v rozeskakování může jít ještě výš. V národních soutěžích ČJF má tatáž překážka v úvodním kole 1,30 až 1,40 m. Puissance je jen jeden z typů parkurových soutěží, které popisují FEI Jumping Rules, 28. vydání platné od 1. ledna 2026, a Národní skoková pravidla ČJF platná od 1. dubna 2026.
U každého formátu je pro diváka podstatné, co rozhoduje o pořadí: trestné body, sekundy, bodová stupnice, nebo výška, kterou kůň ještě zvládne. Pravidla popisují druhy soutěží nejběžnější na mezinárodních závodech a každá se musí jet přesně podle nich. Nový formát může podle FEI organizační výbor navrhnout, potřebuje k němu ale její předchozí písemný souhlas.
Podle čeho se soutěž počítá: tabulka A, nebo tabulka C?
Každá soutěž se podle FEI hodnotí buď tabulkou A, nebo tabulkou C. Tabulka A počítá trestné body: shozená překážka stojí čtyři, stejně jako první neposlušnost. Soutěž podle tabulky A může být na čas, nebo ne na čas.
Tabulka C převádí chyby na sekundy, které se připočtou k času kola. Shozená překážka v ní podle FEI stojí venku 4 sekundy, ve druhé fázi dvoufázové soutěže a v rozeskakování podle tabulky C jen 3 sekundy, v hale vždy 3 sekundy. První neposlušnost sama nestojí nic, spojená se shozením nebo posunutím překážky stojí 6 sekund. Stanovený čas tabulka C nezná, platí jen nejdelší povolený čas kola a jeho překročení znamená vyloučení. Podle FEI jsou to tři minuty u parkuru dlouhého 600 m a víc, dvě u kratšího; podle pravidel ČJF dvě minuty u parkuru dlouhého nejvýš 600 m a tři u delšího.
Druhá neposlušnost v témže kole podle FEI vylučuje. Pravidla ČJF mají pro národní závody národní úpravu: vylučuje až třetí neposlušnost v témže kole.
Jak funguje dvoufázová soutěž a rozeskakování?
Dvoufázová soutěž se jede bez přerušení: cílová čára první fáze je zároveň startovní čarou druhé. FEI rozlišuje dvě varianty. V běžné dvoufázové soutěži má první fáze sedm až devět překážek a druhá čtyři až šest s nejvýš jednou kombinací. Do druhé fáze pokračují jen jezdci bez trestných bodů, ostatní po první fázi zastaví zvonec. Způsob hodnocení běžné varianty musí stát v rozpisu. Ve zvláštní dvoufázové soutěži má první fáze pět až sedm překážek, obě fáze dohromady 11 až 13 a do druhé fáze smí každý, kdo první dokončí. Pořadí určí součet trestných bodů z obou fází, a je-li třeba, čas druhé fáze. Při shodě na prvním místě se v obou variantách jezdci umístí společně první.
Rozpis musí podle FEI uvést, zda soutěž rozeskakování má, jinak se bere jako soutěž bez něj. Víc než jedno rozeskakování smí soutěž mít, jen když to pravidla pro daný formát stanoví, například u soutěží síly a zručnosti. U soutěže ne na čas se při shodě trestných bodů buď nerozeskakuje, nebo se rozeskakuje o první místo. U soutěže na čas rozhoduje při shodě trestných bodů čas kola, pokud rozpis nestanoví rozeskakování o první místo. Podle pravidel ČJF může u běžných soutěží a Velké ceny rozhodnout shodu na prvním místě rychlost, a to v jednom, nejvýš ve dvou rozeskakováních.
Rozeskakuje se podle FEI hned po skončení základního kola. Organizační výbor ale může v rozpisu určit, že jezdec s čistým základním kolem pojede rozeskakování okamžitě, bez opuštění kolbiště; start mu pak ohlásí další zvonec. FEI to dovoluje jen v soutěžích podle tabulky A a ve Velké ceně to nepovoluje. Kdo chodí jen na závěr soutěže, ať si v rozpisu ověří, který postup platí.
Co je soutěž se stupňovanou obtížností a co je žolík?
FEI jí říká accumulator, pravidla ČJF soutěž se stupňovanou obtížností. Jede se přes šest, osm nebo deset překážek, kombinace nejsou povolené a obtížnost neroste jen výškou a šířkou překážek, ale i obtížnější trasou. Čistě skočená první překážka dá jeden bod, druhá dva, třetí tři a tak dál, dohromady 21, 36 nebo 55 bodů. Za shozenou překážku jezdec nedostane nic. Ostatní chyby se trestají jako v tabulce A a podle ČJF se trestné body za první neposlušnost a za překročený stanovený čas od získaných bodů odečítají.
Pravidlo, které laik nečeká, se jmenuje žolík. Poslední překážka může mít alternativu, jejíž jeden prvek je žolík: musí být obtížnější a nese dvojnásobek bodů. Shodí-li ho jezdec, tytéž body se mu od dosavadního součtu odečtou. Stavitel parkuru může podle svého uvážení zařadit dva žolíky, první za 150 a druhý, ještě těžší, za 200 procent bodů poslední překážky. Při sledování si proto body přičítejte po každém skoku; u poslední překážky pak víte, kolik jezdec žolíkem riskuje.
Jaké typy parkurových soutěží zkoušejí sílu koně?
Soutěže síly a zručnosti mají podle FEI ukázat, jak kůň zvládne omezený počet velkých překážek. Hodnotí se tabulkou A, čas při shodě trestných bodů nikdy nerozhoduje a není stanovený ani nejdelší povolený čas. Při shodě na prvním místě musí následovat další rozeskakování.
V Puissance, česky soutěži mohutnosti, má úvodní kolo podle FEI čtyři až šest jednoduchých překážek a aspoň jedna z nich je kolmá. První měří nejméně 1,40 m, dvě 1,60 až 1,70 m. Kombinace, vodní příkop, příkopy ani přírodní překážky povolené nejsou a zeď smí být na straně odskoku zkosená, se základnou rozšířenou nejvýš o 30 cm. V národních soutěžích ČJF má první překážka nejméně 1,20 m a dvě 1,20 až 1,30 m. Rozeskakuje se přes dvě překážky, zeď nebo kolmou a šířkovou. Obě se pravidelně zvyšují a šířková se i rozšiřuje; zeď nebo kolmá překážka se ale zvýší jen tehdy, když jezdci ve shodě nebyli v předchozím kole penalizováni.
V bariérovém skákání, anglicky six bar, stojí šest svislých překážek v přímce zhruba po 11 m; kvůli velikosti kolbiště jich může být i jen čtyři. Překážky musí být postavené stejně a jen ze stejných bariér a háky, na kterých bariéry leží, smějí být hluboké nejvýš 20 mm. Výška může být u všech stejná, nebo postupně stoupat, třeba od 1,10 m po 1,60 m. Po odmítnutí nebo vybočení jezdec pokračuje od překážky, na které chyba nastala. Místo k sledování vybírejte tak, abyste viděli celou řadu najednou.
Pravidla ČJF řadí mezi soutěže síly a zručnosti i soutěž Masters. Má základní kolo o šesti překážkách včetně jednoho dvojskoku s výškou nejvýš 1,50 m a pak nejvýš čtyři rozeskakování. V každém z nich si jezdec po vjezdu na kolbiště vybere překážku, která se zvýší, a první shoz ho vyřazuje; po takovém shozu se zvýšená překážka vrací na původní výšku. Ve čtvrtém rozeskakování smí výška dosáhnout nejvýš 1,70 m.
Kde rozhoduje obratnost a rychlost?
Soutěž rychlosti a ovladatelnosti, anglicky speed and handiness, se podle FEI hodnotí tabulkou C. Parkur musí být křivolaký s různorodými překážkami a plán ukazuje jen šipky se směrem skoku, pevnou trasu neurčuje. Alternativní překážky jsou povolené: dráhu zkracují, ale jsou obtížnější. Při shodě na prvním místě se jezdci umístí společně první, pokud rozpis nestanoví rozeskakování. Divákovi se vyplatí stát u obratu, kde si jezdci zkracují dráhu těžší alternativou. Vede-li taková soutěž přes přírodní překážky, jako jsou lavice, návrší nebo příkopy, nazývají ji pravidla ČJF honebním skákáním a tento název musí stát i v rozpisu.
Jak předem poznat, co uvidíte?
Plán parkuru musí podle FEI viset co nejblíž vstupu na kolbiště a vyvěšený by měl být nejméně 30 minut před začátkem soutěže. Musí uvádět tabulku trestných bodů, délku parkuru, stanovený a nejdelší povolený čas, pokud platí, a překážky rozeskakování. Z plánu tedy ještě před prvním startem víte, zda počítat trestné body, nebo sekundy, a kolik času jezdci mají. Neznámý název soutěže dohledejte v pravidlech ČJF, která popisují i minutové nebo štafetové skákání.
Na co se ptáte nejčastěji?
Kolikrát se může v Puissance rozeskakovat? Podle FEI nejvýš čtyřikrát. Není-li ani po třetím rozeskakování jediný vítěz, sbor rozhodčích může soutěž ukončit, po čtvrtém ji ukončit musí a zbylí jezdci se umístí na stejném místě. Čtvrté rozeskakování se nekoná, pokud nikdo neskočil třetí bez trestných bodů.
Co je derby v parkuru? Podle FEI soutěž na dráze dlouhé 1000 až 1300 m, kde aspoň polovina skoků vede přes přírodní překážky. Jede se na jedno kolo, rozeskakování má jen tehdy, když ho stanoví rozpis, a hodnotit se může tabulkou A i C.
Co je soutěž do první chyby? Podle pravidel ČJF se jede na čas přes středně velké překážky bez kombinací a kolo ukončí první chyba, například shoz, neposlušnost nebo pád. Za čistě skočenou překážku jezdec dostane 2 body, za shozenou 1 bod a při rovnosti bodů rozhoduje čas.
