Kůň usne ve stoje, částečně se podlomí a trhnutím se probudí. Tak vypadá nedostatek REM spánku: fáze, kterou kůň zvládne jen vleže. Spánek koně ve stoje totiž funguje jen částečně. Při REM svaly úplně ochabnou, takže kůň musí ležet na hrudi nebo na boku, a když se lehnout bojí nebo nemá kde, spánek ve stoje mu ztrátu nenahradí.
V jednom útulku, kde většina koní byla stará a chronicky kulhala, studie našla příznaky u 8 z 83 koní; všech osm mělo chronické ortopedické onemocnění a leželo v průměru necelých 8 minut denně.
Proč musí kůň ležet, aby měl REM spánek?
Spánek koně má dvě hlavní složky. Pomalovlnný spánek (NREM) zvládne kůň ve stoje i vleže. REM spánek provází svalová atonie, tedy úplné ochabnutí kosterního svalstva, a to ve stoje bez pádu nejde. Kůň proto musí ležet na hrudi (sternálně) nebo na boku (laterálně).
Podle přehledové práce z roku 2022, která shrnula dosavadní měření spánku koní, tvoří NREM spánek 77,5 % celkové doby spánku (v průměru 178,74 minuty) a REM spánek 17,5 % (40,27 minuty). Studie na 83 koních z roku 2021 výslovně uvádí, že úbytek spánku vleže nelze dohnat delším spaním ve stoje, a neochota lehnout si proto vede k nedostatku REM spánku s dopadem na zdraví a kvalitu života.
Kolik ležení je minimum, nikdo přesně neví. Švýcarská studie z roku 2017 vychází z předpokladu, že kůň potřebuje ležet alespoň 30 minut za 24 hodin, aby odspal nezbytné minimum REM. Tento práh pochází ze starších měření REM spánku na skupinách dvou až sedmi poníků a koní, ne z velkého vzorku. Berte ho jako orientační hranici, pod kterou je ležení podezřele krátké, ne jako normu.
Jak dlouho trvá spánek koně a kolik leží?
Dospělý kůň spí v několika krátkých úsecích. Podle souhrnu literatury ve studii z roku 2021 jde o 5 až 7 epizod, většinou mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, a celkový spánek vychází na 2,9 až 3,5 hodiny denně. Jednotlivé úseky trvají typicky 2 až 15 minut a kůň jen zřídka leží déle než 30 minut v kuse. Vleže stráví dospělý kůň 3 až 15 % dne, tedy 43 až 216 minut, z toho přibližně 20 minut na boku a zbytek na hrudi.
Měření nositelnými senzory na 83 koních ze zvířecího útulku ukázalo rozptyl od 0 do 319 minut ležení denně, průměr 67,4 minuty. Šlo převážně o staré a chronicky kulhající koně (průměrný věk 20,7 roku, zdravých koní pod 20 let bylo jen 5). Naměřené doby ležení byly podle autorů nižší než 203 minut uváděných v dřívější literatuře. Chladnokrevníci leželi v průměru 88 minut denně, teplokrevníci 58 minut. Věk ani chronické kulhání dobu ležení významně neovlivnily. Pozor na zobecnění: šlo o koně v útulku, ne o sportovní stáj. Jestli si váš kůň lehá, ukáže noční záznam z kamery do boxu; na slámě to podle švédských autorů poznáte i bez kamery z podestýlky.
Švédská práce z roku 2021 sledovala ve dvou částech školní a jezdecké valachy, 18 a 11 koní. Ve druhé části studie (8 valachů, kteří prošli všemi variantami) vyšla v boxech 10,5 m² na hoblinách odhadovaná doba ležení 2 hodiny 40 minut, o něco méně než 3 až 4 hodiny uváděné v jiných studiích.
Jak vypadá nedostatek REM spánku a kolaps ve stoje?
Nedostatek REM spánku vzniká tam, kde si kůň nelehá: kvůli nemoci, etologickým nedostatkům nebo chybám v ustájení. Projevuje se nadměrnou ospalostí a usínáním ve stoje. Při částečném kolapsu vznikají typické kožní léze (oděrky) na přední straně karpálních kloubů a předních spěnek. Autorům studie na 83 koních se ukázalo, že podezřelé koně je nutné sledovat delší dobu, aby bylo jasné, jestli si nelehají vůbec, nebo jen když jsou vyčerpaní či za určitých podmínek prostředí.
Táž studie popisuje kožní léze z kolapsu jako patognomonické, tedy samy o sobě určující diagnózu, a upozorňuje, že kolaps bývá nesprávně diagnostikován jako narkolepsie, vzácná neurologická porucha spánku. Koně útulku bez příznaků nedostatku REM spánku leželi v průměru 73,8 minuty denně.
Co nedostatek spánku dělá s hlavou koně, zkoušela brazilská studie z roku 2024 na deseti čistokrevných lusitánech z jedné stáje, drezurních koních ve věku 3 až 7 let ustájených v boxech 4 × 4 m na hoblinách. Tři dny po sobě, celkem 72 hodin, jim bránila lehnout si na hrudi i na boku. V úloze prostorové paměti, které se účastnilo devět koní (jeden vypadl kvůli akutnímu kulhání), se po deprivaci ukázala tendence k delšímu času řešení (p = 0,0839), ne statisticky potvrzený rozdíl. Autoři z toho vyvozují, že nedostatek REM spánku zřejmě zhoršuje paměť a pozornost. Vlastní data to ale nesou jen u paměti a jen jako tendenci; v testu pozornosti deprivovaní koně reagovali spíš rychleji.
Co v ustájení pomáhá: prostor, podestýlka, skupina?
Podestýlku testovala přímo švýcarská studie z roku 2017. Sledovala 38 koní v 8 skupinách na 6 farmách (3 až 7 koní ve skupině, věk 1 až 22 let, 22 poníků do 148 cm a 16 velkých koní). Každé skupině postupně nabídla čtyři varianty po 11 dnech: bez podestýlky (celá plocha tvrdé gumové rohože) a nastlanou plochu o polovině, jednonásobku a jedenapůlnásobku švýcarského zákonného minima; zbytek plochy kryly rohože. Bez podestýlky leželo 15 koní méně než 30 minut za celých 72 hodin záznamu; s podestýlkou to byl 1 kůň u poloviční i zákonné plochy a 2 koně u zvětšené plochy. Gumové rohože nejsou podle autorů náhradou podestýlky, koně si na ně lehali jen neochotně, když nic jiného neměli.
Prostor měl vliv ve skupinovém ustájení. Ve švýcarské studii měli koně s nízkým postavením ve skupině (podřízení) při poloviční a zákonné ploše výrazně vyšší podíl násilně přerušených ležení, kdy je jiný kůň zvedl, a někteří koně leželi méně než 30 minut denně i na jedenapůlnásobku minima. Autoři dodávají, že švýcarské minimální rozměry vznikly historicky, ne na základě vědeckých dat, a nezajišťují nerušené ležení všem členům skupiny.
Švédská studie srovnávala boxy a volné stáje s ležárnou 8, 15 nebo 18 m² na koně, kde 8 m² je švédské zákonné minimum. S větší plochou koně ležárnu víc využívali a rostla i celková doba ležení. U týchž 8 valachů z druhé části ležel kůň v samostatném boxu zhruba stejně dlouho jako ve skupině s 18 m² na hlavu. Autoři doporučují švédské minimum přehodnotit a zvýšit.
Druh podestýlky a typ ustájení vyšly v útulkové studii na 83 koních neutrálně: sláma versus hobliny ani box 16 m² versus skupina s nejméně 11 m² na koně dobu ležení významně nezměnily. U typu ustájení to podle autorů může souviset se stabilním složením skupin a dostupností vhodné plochy k ležení v útulku; u podestýlky připomínají, že jiné práce naměřily na slámě delší ležení než na hoblinách.
Pro praxi z toho plyne několik kroků. Když kůň ve stoje usíná a podlamuje se, nebo má na karpech a spěnkách oděrky, je prvním krokem návštěva veterináře; popište mu i ustájení, protože citovaná studie upozorňuje na záměnu s narkolepsií. Ve skupině spočítejte nastlanou plochu na jednoho koně; ve švédské studii bylo týchž 8 koní při 8 m² v ležárně ve 14 % pozorování, při 18 m² ve 33 %. Hlídejte hlavně koně s nízkým postavením ve skupině; ve švýcarské studii je ostatní z ležení zvedali právě na menší ploše. Pak pravidelně kontrolujte tři věci: zda si kůň lehá, zda nemá oděrky na karpech a spěnkách a zda má ve skupině kde ležet.
Na co se ptáte nejčastěji?
Vadí koni světlo ve stáji přes noc? Podle přehledové práce z roku 2022 jedna studie na 10 koních zkoumala vliv nočního světla a zjistila významné snížení ležení na hrudi, které je spojené s REM spánkem. Souhrn literatury ve studii na 83 koních říká totéž: umělé světlo přes noc nebo při pozdních kontrolách, které může ovlivnit melatoninový cyklus, ležení snižuje.
Potřebuje kůň po přesunu z pastviny do stáje čas, aby se vyspal? Podle přehledové práce z roku 2022 studie s EEG daty naznačila, že koně potřebují období aklimatizace na nové prostředí; projevuje se vyšší ostražitostí, když jsou koně po období na pastvině nově ustájeni. V jedné citované práci se noční ležení po převodu z pastviny do stáje zvyšovalo ještě 6 týdnů.
Je pro spánek koně lepší sláma, nebo hobliny? Jednoznačná odpověď není. Řada prací naměřila na slámě delší ležení než na hoblinách, v útulkové studii na 83 koních rozdíl nevyšel a švédští autoři upozorňují, že slámu v ležárně koně žerou, což může ležení zkrátit. Hobliny v boxech podle nich mohly dobu ležení naopak prodloužit, protože koně podestýlku nežrali; jako možné řešení proto uvádějí nabízet slámu k žraní mimo ležárnu.
