Ze 93 případů schvácení kopyt (laminitidy), které v britské průřezové studii potvrdili veterináři, majitelé nepoznali 42, tedy 45,2 %. Všech 51 podezření, která majitelé sami měli, přitom veterinář potvrdil. Schvácení kopyt se tedy dá přehlédnout: u nepoznaných případů byly častými důvody, proč majitelé volali veterináře, neurčité kulhání, kopytní absces, kolika nebo ztuhlost.

Při podezření na schvácení kopyt je veterinář první krok, ne poslední. Majitel mu pomůže tím, že první příznaky zaznamená včas a umí je přesně popsat.

Jaké jsou první příznaky schvácení kopyt?

Konsenzus evropských internistů koní (ECEIM) uvádí, že nejranější příznaky laminitidy se u koní s metabolickým syndromem často objevují, když se kůň otáčí v těsných kruzích na tvrdém povrchu, nebo když přechází z měkkého podkladu na tvrdý. S postupující laminitidou roste intenzita pulzu na prstních tepnách.

Britská kohortní studie 577 případů laminitidy diagnostikovaných veterináři uvádí jako nejčastější příznaky zvýšený pulz na prstních tepnách, obtížné otáčení a krátký, strnulý krok v chůzi. Ve studii 93 případů hlásili veterináři obtížné otáčení a přenášení váhy častěji než majitelé, majitelé naopak častěji uváděli zvýšenou teplotu kopyta.

Někteří koně mají změny kopyta odpovídající poškození lamel, aniž by kulhali. U takových koní se podle konsenzu ECEIM mohou objevit rozbíhavé kroužky na kopytní stěně nebo rozšířená bílá čára na podešvi a na rentgenu přestavba, posun nebo rotace kopytní kosti.

Praktická věc: natočte koně na video, jak chodí rovně a jak se krátce otáčí na tvrdém podkladu, a zapište, kdy jste změnu poprvé zaznamenali a která končetina je postižená. Při čištění kopyt si všímejte kroužků na stěně a ukažte je veterináři. Jak nahmatat pulz na prstních tepnách, vám ukáže veterinář, nehádejte.

Proč se s podezřením na schvácení kopyt nečeká?

V pokusech se změny objevily rychle. Podle konsenzu ECEIM bylo nejranější histologickou změnou natažení buněk lamel po 6 hodinách hyperinzulinémie a klinická laminitida vznikla po 48 až 72 hodinách infuze inzulinu u poníků a koní s normální hladinou glukózy. Průměrná hladina inzulinu byla v obou pokusech 1036 μIU/ml, jde tedy o experiment, ne o popis toho, co se děje na pastvě.

Další pokus ukazuje, že poškození nemusí být vidět na chůzi. Po 48 hodinách infuze glukózy se zvýšenou hladinou vlastního inzulinu vznikly změny na lamelách, ale kulhání ne. Podle autorů britské studie 93 případů ukazuje to, že majitelé laminitidu nepoznali, na potřebu vzdělávání založeného na důkazech, aby se nemoc odhalila včas.

Co majitel může udělat hned: zavolat veterináře při prvním podezření, popsat mu, co zaznamenal, a zeptat se, na jakém podkladu má kůň do příjezdu stát. Co je do příjezdu bezpečné, rozhoduje veterinář, proto je to otázka na něj.

Jak často stojí za schvácením kopyt hormonální porucha?

Ve finské veterinární nemocnici v Helsinkách vyšetřili během 16 měsíců všech 36 koní, kteří přišli s laminitidou, a u 89 % našli známky endokrinní poruchy. U třetiny z nich šlo o dysfunkci střední části hypofýzy (PPID), u dvou třetin o bazální hyperinzulinémii, tedy zvýšenou výchozí hladinu inzulinu, která ukazuje na inzulinovou rezistenci. Znaky obezity mělo 95 % koní z této druhé skupiny. Ve srovnání s ostatními hospitalizovanými koňmi byli koně s endokrinní příčinou statisticky významně starší a častěji šlo o poníky. Je to jedna nemocnice a 36 koní, ale autoři na tom zakládají doporučení vyšetřit endokrinní stav u každého případu laminitidy, který nemá zjevný zánětlivý nebo trávicí původ.

Konsenzus ECEIM vysvětluje, že metabolický syndrom koní (EMS) není nemoc sama o sobě, ale soubor rizikových faktorů endokrinopatické laminitidy, jehož ústředním znakem je inzulinová dysregulace. Hyperinzulinémie byla zjištěna u 27 % poníků v jedné australské studii a u 22 % koní v jedné americké. Publikované případy EMS se týkají především britských nativních plemen.

PPID je jiná porucha, ale s EMS se může vyskytovat společně. Britské klinické pokyny BEVA uvádějí prevalenci PPID u koňovitých ve věku 15 let a více mezi 21 % a 27 %. Koně s PPID a hyperinzulinémií mají podle nich zřejmě vyšší riziko laminitidy, ale hladina ACTH sama není nezávislým ukazatelem tohoto rizika. Nechte proto veterináře rozhodnout, jaké testy v konkrétním případě dávají smysl.

S čím podle britské studie souvisí vyšší výskyt schvácení kopyt?

Britská kohortní studie sledovala 1070 koní a poníků od majitelů, kteří se do ní sami přihlásili. Největší skupinou plemen byli nativní poníci (40,7 %). Majitelé nahlásili 123 epizod laminitidy. Vyšší výskyt souvisel s dřívější laminitidou (zvlášť s epizodami bez veterinární diagnózy), s bolestivostí po okování či zkracování kopyt a s přírůstkem hmotnosti. Poměr rizik pro přírůstek hmotnosti byl 2,3 oproti koním, kteří hmotnost ztratili nebo udrželi. Studie stojí na údajích od majitelů a ukazuje souvislost, ne příčinu.

Vyšší výskyt studie zaznamenala také u koní s krátkým přístupem k trávě jen ráno a u koní, kterým se pastevní náhubek nasazoval jen po část pastvy, oproti koním s náhubkem po celou dobu pastvy nebo bez něj. Autoři upozorňují, že tyto pastevní údaje mohou jen nepřímo odrážet vyšší vnímané riziko kvůli plemeni nebo kondici koně. Konsenzus ECEIM dodává, že samotné omezení doby na pastvě má omezený vliv na příjem sušiny: za pouhé tři hodiny na pastvě byl zaznamenán příjem sušiny přes 0,9 % tělesné hmotnosti. U koní s EMS konsenzus doporučuje hodnocení každých 6 až 12 měsíců včetně stravy, kondice, kopyt a endokrinních testů.

Co s tím udělat: veďte záznam o hmotnosti a kondici a přírůstek hned proberte s veterinářem. Po každém okování nebo zkrácení kopyt zapište, zda kůň není bolestivý. Do zdravotního záznamu patří každá epizoda laminitidy, i ta, kterou veterinář nediagnostikoval. S veterinářem proberte i pastvu: zda náhubek, omezenou dobu, nebo jiný režim. Osobní pozorování doplňujeme zkušenostmi chovatele a trenéra i veterinárním posouzením.

Na co se ptáte nejčastěji?

Smí kůň s laminitidou pracovat? Konsenzus ECEIM uvádí, že jeho doporučení pro pohyb nelze použít u koní s aktuální nebo nedávnou laminitidou, takže režim pohybu určí veterinář podle stavu kopyt.

Kdy testovat koně na PPID? Pokyny BEVA uvádějí, že nadměrný růst srsti (hypertrichóza) nebo opožděné či neúplné línání znamenají vysoké podezření na PPID a že pravděpodobnost PPID před testem je u koňovitých mladších 10 let nízká; konsenzus ECEIM doporučuje zvážit test PPID u koní s inzulinovou dysregulací, s laminitidou, nebo s obojím.

Jak časté je schvácení kopyt? V britské kohortní studii z let 2009 až 2011 tvořila aktivní laminitida diagnostikovaná veterinářem 0,47 % návštěv veterináře u koní, tedy téměř jednu z 200, a u 53,5 % případů byly postiženy obě přední končetiny.