V oficiálním záznamu bylo hříbě plemene connemara vedeno jako šedé. Genetický test ho určil jako nešedé a dohledané doklady ukázaly, že barva koně byla zapsaná chybně. Přehledová práce o genech barvy srsti, která případ popisuje, cituje i studii 90 koní plemene sarcidano z roku 2024, v níž chybovost určení barvy okem oproti genetickému rozboru dosáhla až 53,4 %.
Barva koně přitom slouží k identifikaci plemene i jednotlivého koně a je důležitým údajem při registraci a evidenci. Přesné určení podle vzhledu může podle stejné práce komplikovat věk, prostředí i krmení. Svou roli hraje i genetika: šedý kůň se rodí v původní barvě, třeba jako vraník, hnědák nebo ryzák, a hnědák může nést skrytou vlohu pro ryzáka.
Jak vzniká barva koně a co dělají geny MC1R a ASIP?
Tři hlavní barvy koní, černou, ryzou a hnědou, ovlivňují podle genetických prací hlavně dva geny ze stejné signální dráhy: MC1R a ASIP. Bílkovina MC1R se nachází na povrchu pigmentových buněk, melanocytů. Po aktivaci hormonem MSH spouští tvorbu eumelaninu, tedy černého pigmentu. Když kůň nese recesivní variantu MC1R ve dvou kopiích, jeho pigmentové buňky tvoří jen červenožlutý pigment feomelanin. Takový kůň má ryzé základní zbarvení. Šedivění nebo působení dalších genů ho ale může překrýt.
Gen ASIP kóduje bílkovinu, která může blokovat funkci MC1R a tlumit tak tvorbu černého pigmentu v melanocytech na těle. Varianta se ztrátou funkce je chybějící krátký úsek DNA, odborně delece 11 párů bází. Podle schématu ze studie genů MC1R a ASIP je kůň vraník, když nese tuto deleci ve dvou kopiích a zároveň má aspoň jednu dominantní kopii MC1R. Hnědák má podle stejného schématu aspoň jednu dominantní kopii MC1R a aspoň jednu funkční kopii ASIP, ryzák dvě recesivní kopie MC1R bez ohledu na ASIP. Ryzáka tedy podle schématu určí MC1R, vraníka od hnědáka až ASIP, proto si u testu barvy nechte vyšetřit oba geny.
Schéma ale neplatí bez výjimek. Stejná studie našla dvě kopie delece i u hnědáků všech tří odstínů a dokonce u bílých koní, s četností 1,8 až 16,4 %, a tito koně nebyli tmavší než koně stejné barvy s funkční kopií ASIP. Autoři z toho vyvozují, že roli ASIP může převzít jiný gen.
Pozná se na hnědákovi skrytá vloha pro ryzáka?
Odstín napoví, jistotu ale nedá. Studie genů MC1R a ASIP z roku 2019 zahrnula vzorky 709 dospělých koní z 15 plemen, z toho 566 anglických plnokrevníků a jen 22 teplokrevníků. Hnědou barvu studie dělí na tři podtypy od nejtmavšího po nejsvětlejší, anglicky brown, dark bay a bay.
U nejsvětlejšího podtypu bay mělo 83,5 % koní jednu kopii recesivní varianty MC1R, tedy skrytou vlohu pro ryzáka. U podtypu dark bay měla jednu recesivní kopii zhruba polovina koní (53,0 %), ostatní (47,0 %) měli obě kopie dominantní. U nejtmavšího podtypu brown i u vraníků převažovaly dvě dominantní kopie, 67,5 a 64,5 %. Všichni ryzáci měli dvě kopie recesivní varianty, u šedých koní žádný genotyp MC1R nepřevažoval. Souvislost barvy s genotypy MC1R a ASIP vyšla statisticky významná, menšina koní ale podle autorů neodpovídala očekávání, že víc dominantních kopií MC1R znamená tmavší barvu. Vzorek tvořili hlavně angličtí plnokrevníci, u jiných plemen včetně českých teplokrevníků proto procenta platit nemusí.
Napoví i rodokmen. Zootechnické osvědčení českého teplokrevníka uvádí barvu otce a matky, takže si před odhadem barvy hříběte vypište z osvědčení klisny i hřebce barvu jejich rodičů. Autoři přehledu o genech barvy zdůrazňují potřebu genetického testování před plemenitbou. Jestli vlohu pro ryzáka nese konkrétní hnědák, ukáže až test.
Co znamená šedivění a proč se bělouš nerodí bílý?
Šedivění s věkem způsobuje dominantně dědičná mutace, k šedivění tedy stačí jedna kopie. Bělouš se rodí plně pigmentovaný a mění se jen pigment srsti. Pigment kůže zůstává, nebo je dokonce tmavší než u nešedých koní. Příčinou je úsek DNA v genu STX17, který se u šedých koní opakuje (odborně tandemová duplikace 4,6 kb v intronu 6). Na přítomnost duplikace existuje test.
Rychlost šedivění i výskyt melanomu souvisejí s počtem kopií tohoto úseku. Původní alela G1 má jedinou kopii. Většina chromozomů s mutací šedivění ale nese tři kopie, alelu G3, která způsobuje rychlé šedivění a vysoký výskyt kožního melanomu. Vzácnější alela G2 se dvěma kopiemi způsobuje pomalé šedivění bez zjevného nárůstu melanomů: mezi 25 koňmi G1/G2 ve věku 15 let a víc neměl melanom žádný, zatímco u heterozygotů G1/G3 stejného věku přesáhl výskyt 50 %.
U tmavého hříběte nebo mladého koně se chovatele zeptejte na výsledek testu šedivění: zda kůň duplikaci v genu STX17 nese a zda je heterozygot, nebo homozygot.
Jak často mají šedí koně melanom?
Odhaduje se, že 50 až 80 % všech šedých koní ve věku 15 let a víc má kožní melanomy. Vznikají jako tmavé uzlíky na lysé kůži pod ocasem, na rtech a na očních víčkách. Většinou jsou nezhoubné, mohou ale koni působit nepohodlí a část koní má rozsáhlé vnitřní melanomy, které končí smrtelně. Přehled o melanocytárních nádorech koní dodává, že víc než 90 % těchto nádorů je nezhoubných, vysoký podíl původně nezhoubných nádorů ale může časem zezhoubnět a metastazovat. Pomalý růst, pro tyto nádory typický, podle něj ještě neopravňuje považovat nádor za nezhoubný.
Studie na téměř 700 šedých lipicánech s podrobnými záznamy ukázala, že homozygoti, kteří mutaci nesou dvakrát, šedivějí rychleji, jsou bělejší a mají statisticky významně vyšší výskyt melanomu a vitiliga než heterozygoti. Heterozygoti v ní zase měli mnohem častěji tmavé pigmentové skvrnky. Takovým koním se říká mouchovaní bělouši a téměř všichni jsou heterozygoti.
U šedého koně si do plánu péče zapište pravidelnou prohlídku kůže v místech, kde melanomy vznikají. Každý nový uzlík nechte nejdřív posoudit veterinářem.
Jak se barva zapisuje do pasu a plemenné knihy?
Identifikační doklad, tedy pas, má podle vzoru v prováděcím nařízení (EU) 2021/963 v popisu koně kolonku Barva. Odznaky se do schématu koně zakreslují červeně a chlupové víry černě. Pro záznamy o změnách identifikačních údajů je vyhrazena část C oddílu I. Při kontrole pasu projděte i ji.
Šlechtitelský program českého teplokrevníka připouští všechny základní barvy. K identifikaci koně slouží označení spolu se slovním a grafickým popisem základní barvy, vrozených a získaných znaků a chlupových vírů. Zootechnické osvědčení uvádí základní barvu koně a popis odznaků. U všech hříbat narozených po 1. lednu 2020 program požaduje ověření původu podle DNA.
Ověření původu podle DNA a test barvy ale slouží k různým účelům: první potvrzuje původ, který zootechnické osvědčení jako oficiální doklad uvádí, druhý ukáže varianty genů barvy. O test barvy proto v laboratoři žádejte výslovně.
Co udělat před koupí koně a testem barvy?
Porovnejte barvu, odznaky a chlupové víry zapsané v pase s koněm, který stojí před vámi. U českého teplokrevníka narozeného po 1. lednu 2020 zkontrolujte, že zootechnické osvědčení uvádí výsledek ověření původu podle DNA s číslem protokolu a názvem testující laboratoře. Když prodávající zmiňuje výsledek testu barvy nebo šedivění, vyžádejte si protokol s názvem laboratoře, ne jen ústní informaci.
Když barva v pase koni neodpovídá a údaje je nutné aktualizovat, předloží podle nařízení 2021/963 provozovatel odpovědný za koně pas příslušnému orgánu nebo pověřenému subjektu ve státě, kde kůň obvykle pobývá. Ten provede potřebnou aktualizaci, zapíše ji do části C a vydavatele pasu o změně informuje. Výsledek testu barvy zápis v dokladu sám nezmění, nesoulad proto řešte s prodávajícím ještě před koupí.
U šedého koně si před koupí vyžádejte výsledek aktuální veterinární prohlídky kůže, ne jen záznam v dokladech. Osobní pozorování doplňujeme zkušenostmi chovatele a trenéra i veterinárním posouzením.
Na co se ptáte nejčastěji?
Kdy bělouš zbělá? Podle práce o genu STX17 začíná kůň šedivět už v prvním roce života a zářivě bílý bývá obvykle v šesti letech nebo později. U některých plemen, třeba u pony plemene connemara, se ale rychlost šedivění mezi jednotlivými koňmi výrazně liší.
Vidí a slyší bílý kůň hůř? Bělouš kvůli své barvě ne: šedivění zrak ani sluch neovlivňuje. Vrozeně bílé zbarvení, se kterým se kůň narodí a které mu zůstane celý život, ale přehled o genech barvy spojuje mimo jiné s hluchotou a slepotou. Přehled cituje studii 14 hluchých amerických paintů s rozsáhlými bílými odznaky na hlavě a končetinách; k hluchotě byli podle jejích autorů náchylnější koně s takovými odznaky a modrýma očima. Když kůň hůř reaguje na zvuk nebo světlo, nechte ho nejdřív vyšetřit veterinářem.
Může mít melanom i hnědák nebo ryzák? Může, melanocytární nádory byly zjištěny u koní všech barev. Nový uzlík u nešedého koně nechte bez odkladu posoudit veterinářem: u hnědáků, ryzáků a dalších nešedých koní mají tyto nádory větší sklon ke zhoubnosti a k časným metastázám.






